Nabíráme směr jih..

15. května 2007 v 12:54 |  Okénko do světa
Dnešní pohled z okénka nás zavedl o něco jižněji než minule. Kde že to jsme Hanko?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cipíss... Cipíss... | Web | 15. května 2007 v 14:08 | Reagovat

díky ale já ten blog uším jen na půl měsíců

1× Ani na ten blog nechodím možná že napííšu  2 až víc článků za den ale víš

2× k čemu to asi bude to je tak stejné jako mluvit sám se sbou

3× když mluvím spisovně holky ze třídy se mi vysmívají hlavně GuMdA www.gumissek.blog.cz a sama taky už ěkdy píše spisovně já sem takoej malej stroskotaneček a nemám tady vůbec žádný kamarády bydlm zde 3 roky a stejně ty lidi tady nesnáším nemůžu se zapojit do kolektivu  a holky ve tídě no se se mnou baví jakž tak spíš se baví solu a já sem ta poslední ketá jim zbývá

a nespisovnost na tu už sem si tvykla i když se pokouším tak nepsát páni

2 Hanka Hanka | 15. května 2007 v 16:40 | Reagovat

Dnes jsme navštívili jižní Moravu - jejím symbolem jsou pole, sady a také vinice. Na snímku je Mikulov, který patří k nejnavštěvovanějším jihomoravským městům.

K fotografii: Když přijíždíme ke starobylému Mikulovu z kterékoli strany, vždy nás přivítá krásným panoramatem se siluetou zámku, Svatého kopečku a Kozího hrádku.

Pokud jedeme do Rakouska, pak můžeme využít hraniční přechod Mikulov.

O tom, že se jedná o starobylé město svědčí fakt, že již před rokem 1218 založil Přemysl Otakar I. mikulovský hrad, aby mohl chránit zemskou hranici mezi Moravou a Rakouskem.

V 15. století se ve městě usadili Židé, jejichž obec postupně stanula v čele moravského Židovstva. Od poloviny 16. století do roku 1851 zde sídlil i zemský rabín.

V roce 1524 přišli do města novokřtěnci, náboženští emigranti ze Švýcarska. Zasloužili se o rozvoj řemesel a vinařských tradic. Mikulovští habáni vynikali v lékařství a lazebnictví, ale jejich hlavním zaměstnáním byla řemesla, práce v zemědělství a vinařství. Prosluli svým keramickým fajánsovým nádobím se svítivě bílou polevou.

Mikulovské panství původně patřilo od roku 1249 Lichtenštejnům, ti ho prodali v roce 1575 Ditrichštejnům, kteří jej vlastnili až do roku 1945. Jejich erb se dvěma vinařskými noži se stal součástí městského znaku.

Významnou osobností byl František Ditrichštejn, kardinál, olomoucký biskup a gubernátor Moravy. Za jeho vlády byl hrad přestavěn na luxusní zámek. V roce 1784 zachvátil město velký požár.

V době vlády kardinála Františka byl vrch Tanzberg ozdoben italskou kampanillou a kaplí sv. Šebestiána a dostal název Svatý kopeček.

Sídelní město Ditrichštejnů se zámkem se stalo místem jednání státního významu. V roce 1622 v době třicetileté války zde byl uzavřen mír s Gaborem Bethlenem. Ve zdech mikulovského zámku přijala Marie Terezie v roce 1753 hold moravských stavů. Po bitvě u Slavkova tu v prosinci 1805 podepsal Napoleon mírovou smlouvu s Rakouskem.

Z novodobých dějin připomínám osudy Mikulova za druhé světové války. To byla pro město těžká zkouška. Ustupující nacistická vojska zapálila zámek, zůstaly z něho jen trosky. V roce 1947 se ustavil Spolek na obnovu mikulovského zámku, z jehož iniciativy a za podpory státu byl zámek rekonstruován. Dnes zámek spravuje Regionální muzeum, které zde má své expozice.

Unikátní jsou vinařské expozice s obřím sudem a dřevěnými kládovými lisy v zámeckém sklepení. Mikulov je výchozím bodem vinařské naučné stezky, která na trase okolo Pálavy seznamuje návštěvníky s vinařstvím a tradicemi v mikulovské vinařské oblasti.

Pěstování vinné révy má na jižní Moravě téměř dvoutisíciletou tradici a je součástí historie kraje. První vinice pod vrchy Pálavy založili už Římané. Další vinice zakládali mniši a měšťané, po třicetileté válce pak venkovské obyvatelstvo, pro které představovalo víno zdroj obživy. Ti všichni byli součástí bohaté historie jihomoravského vinařství.

Po stránce zeměpisné Mikulov leží v krajině Mikulovské vrchoviny (Pálavy), nachází se zde biosférická rezervace Pálava. Svahy příkře spadají do okolních úvalů. Prosluněné svahy jsou pokryty vinicemi.

Navštívíme-li mikulovské náměstí, můžeme obdivovat monumentální barokní Sloup nejsvětější Trojice. Dominantou náměstí je Ditrichštejnská hrobka, která je po celkové rekonstrukci od roku 2001 otevřena pro veřejnost.

Historické středověké jádro města bylo již v roce 1952 prohlášeno městskou památkovou rezervací.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Stazkyobrazky.wz.cz-obrázky od Vás pro Vás
Sisi