Zůstáváme doma na jihu

21. května 2007 v 9:05 |  Okénko do světa
Dnešní pohled z okénka do světa nás zavedl opět za krásami naší vlasti. Protože jsme nabrali směr jih, tak tam chvíli zůstaneme. Ví někdo z vás, kam jsme to dnes nakoukli? K české krajině by se hodila i česká písnička, ale zatím jsem na takový servr nenarazila. Kdyby někdo z vás o něčem věděl, budu ráda, když napíšete odkaz do komentáře.Děkuji
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanka Hanka | 21. května 2007 v 9:30 | Reagovat

Pravda, dnes jsme zůstali na jihu, ale z jižní Moravy jsme se dostali do Jihočeského kraje.

Na snímku je zámek v Jindřichově Hradci.

2 Hanka Hanka | 21. května 2007 v 15:12 | Reagovat

Víte, že díky Jitce jsme se dnes dostali do Kanady? Že je to nesmysl? Opravdu, Kanada je přírodní park v jihovýchodních Čechách rozprostírající se jihovýchodně od Jindřichova Hradce. Pro typický charakter krajiny, početné vodní plochy a rozsáhlé lesy je tato oblast nazývána Českou Kanadou.

Myslím, že po tom, co nám Jitka nabídla fotografie krajiny své vesnice, také zde můžeme obdivovat čistotu krajiny, množství rybníků sloužících k rekreaci, sbírat lesní plody, podnikat pěší i cyklistické toulky přírodou.

Mám zde také něco pro milovníky historie železnice: Z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice vede úzkorozchodná trať (pro zvídavé uvádím, že úzkokolejka má rozchod 760 mm a patří mezi technické a historické pamětihodnosti naší republiky). Její stavba byla zahájena r. 1896 a protože se tehdy stavělo rychle, již v následujícím roce byl vypraven první vlak!

Na fotografii je vidět rybník uprostřed města! Jmenuje se Vajgar a je jedním ze symbolů Jindřichova Hradce. Vznikl na místě někdejších bažin před ústím Hamerského potoka do řeky Nežárky. První písemná zpráva o Vajgaru pochází z června 1399. Býval rybníkem užitkovým, výnos z chovu ryb přinášel vrchnosti značné příjmy. Rozloha rybníka je 49 ha, maximální hloubka 5 metrů. Pokud město navštívíte, můžete se u Vajgaru vykoupat, je tam dětský tobogán, hřiště na volejbal a tenis, půjčovna loděk. Na protějším břehu vznikl aquapark.

Nedávno jsme díky okénku navštívili Hradec Králové a dnes další z českých Hradců. Místo nad řekou Nežárkou již v raném středověku lidi lákalo, v písemných pramenech je první zmínka z roku 1220. Tehdy bylo v držení Jindřicha, jednoho ze synů legendárního Vítka z Prčice. Páni z Hradce zde sídlili až do roku 1604, kdy vymřeli po meči.

Je zajímavé, že komplex budov hradu a zámku v Jindřichově Hradci je po Praze a Českém Krumlově třetím nejrozsáhlejším areálem u nás. Střídaly se zde generace šlechtických roků - pánů z Hradce, Slavatů a Černínů z Chudenic.

V roce 1773 zámek zachvátil rozsáhlý požár, který zničil převážnou část renesančních interiérů zámku včetně sbírek. Zámek chátral, byl využíván jako hospodářské středisko - stáje, dřevník.

Vlna romantismu zámek zachránila - z Černínského paláce v Praze byl roku 1851 převezen do upravených prostor zámku rodový archiv.

Další etapa obnovy zámku probíhala po druhé světové válce.

Státní hrad a zámek v Jindřichově Hradci byl v roce 1996 prohlášen Národní kulturní památkou.

Pokud se vydáte na prohlídku města, všimnete si jistě renesanční architektury na náměstí Míru a v jeho okolí. Nejvýznamnější barokní památkou je sousoší Nanebevzetí Panny Marie s postavami světců a andělů. O tom, že se jedná o rozsáhlé dílo, svědčí jeho výška - 20 metrů! Jeho autorem je sochař M. Strachovský.

K nejvýznamnějším domům na náměstí patří Langrův dům, nazývaný také "dům pánů z Hradce" s unikátní sgrafitovou malbou s výjevy ze Starého zákona.

Na opevnění hradu navazovalo městské opevnění. Mohutnou hradbu zpevňovaly hranolové věže a okrouhlé bašty. Do dnešních dnů se dochovala Nežárecká městská brána. Další brána - Pražská neboli Novoměstská, byla zbourána po dalším požáru v roce 1801.

Jižní Čechy, to nejsou jen rybníky, ale také úpravné vesnice. Podobné soubory domů s krásně tvarovanými a zdobenými štíty jinde nenajdete. Pro lidovou architekturu jižních Čech se vžilo označení "jihočeské selské baroko".

3 Jitka pro Hanku Jitka pro Hanku | 21. května 2007 v 16:38 | Reagovat

Hani po tvém prvním příspěvku jsem se lekla, že ti došel dech a nebo, že tě to přestalo bavit. Ale vidím, že jsi nepřeberná studnice vědomostí a díky za tvé příspěvky. Zase jsi nás obohatila.

4 Hanka Hanka | 21. května 2007 v 21:33 | Reagovat

Jitko, pravda je taková, že ráno jsem jen narychlo nakoukla, ale neměla jsem čas psát dlouhý komentář.

Líbí se mi Tvůj nápad zařadit k české krajině také písničku. Stále je co zlepšovat a až ty písně najdeme, to bude krása! K dnešní krajině mohu zatím nabídnout jen text, je tam také rybník, zpívat už ale musíme sami.

Už se ten Tálínskej rybník nahání

(Česká lidová)

1. Už se ten Tálínskej rybník nahání,

     dosahá voděnka k samému kraji.

     Dosahá, dosahuje, cestičku zaplavuje.

2. Vyjdi ty, cestičko, vyjdi z vody ven,

    po které jsem chodil s mým kamarádem.

   Chodíval ve dne, v noci, pro tvoje modré oči.

5 Jitka Jitka | 21. května 2007 v 23:04 | Reagovat

Hezkýýý! Taky dobrej nápad.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Stazkyobrazky.wz.cz-obrázky od Vás pro Vás
Sisi