O kousek dál

10. června 2007 v 18:57 |  Okénko do světa
Tohle bude oříšek. Tento obrázek jsem použila jen proto, že spoléhám na Hančiny vědomosti a jsem si skoro jista, že o něm bude vědět něco zajímavého.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanka Hanka | 10. června 2007 v 20:53 | Reagovat

Při minulé návštěvě mauzolea Tádž Mahal se nám v Indii natolik zalíbilo, že jsme tam zůstali. Od řeky Jamuny jsme se přesunuli k posvátné indické řece Ganze, na jejímž levém břehu se rozkládá město zasvěcené bohu Šivovi - Varánásí. Na snímku je Ghat Ráwamahál.

Indie je zemí kontrastů. Leží na poloostrově, který má zajímavou geologickou minulost. Původně byly všechny kontinenty pohromadě, existoval jakýsi prakontinent zvaný Pangea. Když se složitými procesy v zemském nitru Pangea rozpadla na litosférické desky, Indická deska, která ležela daleko jižněji někde u jižní Afriky, opsala "půlkruh" a přičlenila se k Asii. Došlo ke kolizi litosférických desek (nárazu), výsledkem je vyvrásnění nejvyššího pohoří světa Himáláje. Tlak pokračuje i v současné době, svědčí o tom zemětřesení v této oblasti.

Indie byla rozdělena na četná knížectví, vládli tam sice domorodí panovníci, ale svrchovanou moc měli Angličané, původně Východoindická společnost, která si vydržovala i vlastní vojsko. Proti bezohlednému vykořisťování kolonizátorů vznikala povstání domorodého obyvatelstva. Největší z nich vypuklo roku 1857 nedaleko Dillí. Jeho porážka byla způsobena zradou domorodých feudálních knížat, nesváry mezi povstalci a náboženskými rozpory.

Britská vláda upevnila svou moc v Indii. Zrušila Východoindickou společnost a zřídila zvláštní ministerstvo pro Indii se sídlem v Londýně a úřad místokrále v Kalkatě. Indie se stala tzv. korunní kolonií. Později přijala anglická královna Viktorie, která vládla v Anglii od roku 1837 do roku 1901, i titul císařovny indické.

Po roce 1945 v Indii zesílily snahy obyvatelstva o samostatnost, které vyvrcholily v roce 1947 ve vyhlášení nezávislosti této země. Ukázalo se však, že hlavní problém, který Indii trápí, je náboženský. Odlišné náboženské vyznání občanů způsobilo její rozdělení na převážně hinduistickou Indii a muslimský Pákistán.

Osobností, která zásadním způsobem poznamenala vývoj v tomto prostoru, byl Mahátma (Velký duch) Gándhí. Za Gándhím, opírajícím své učení o náboženské tradice, šly milióny rolníků. Chtěl odstranit anglické koloniální panství nenásilnými prostředky - pokojnými demonstracemi, odmítáním práce pro Angličany, bojkotem jejich výrobků, neplacením daní a nedbáním vnucených zákonů. Po jeho zavraždění v lednu 1948 se vztahy mezi oběma novými státy ještě vyhrotily, docházelo tady k velkému krveprolití. Do sporu o Kašmír zasahovala i Čína.

V Indii je několik velkých řek, ale pro hinduisty je řekou číslo jedna posvátná Ganga. Řeka pramení vysoko na svazích Himáláje, ústí do Bengálského zálivu. Víra má tisíciletou tradici a podle ní každý hinduista touží alespoň jednou za život vykonat pouť k této posvátné řece a po koupeli v ní. Tato koupel má osvobozovat od hříchů, očišťovat a léčit. K řece vedou prudké schody - gháty. Obřady, které se tam odehrávají, jsou staré stovky let. Ghátů je 21, každý má své pojmenování. Slouží ke koupeli, praní prádla nebo spalování těl zemřelých. Věřící je musejí navštívit ve stanoveném pořadí.

Pokud jste viděli alespoň film o Indii, mohli jste pozorovat, jak věřící berou svoji očistu opravdu vážně. Vstupují do řeky v tradičním oděvu, pečlivě se mydlí, umývají si celé tělo, i zuby, uši, vyplachují si ústa. Několikrát se celí ponoří do vod Gangy. Všimneme si, že všichni mají štíhlou postavu. Většina Indů žije na venkově, neoplývá bohatstvím, jejich potravu tvoří zejména rýže a zelenina.

Vzduch je prosycen vůní santalových tyčinek a vonných olejů. Co nás však může překvapit, je spalování zemřelých na břehu Gangy. Opravdu se zde odehrávají pohřební obřady pod širým nebem - se vším všudy. Jakási veřejná kremace, popel zesnulých je pak nasypán do řeky.

V okolí řeky jsou připraveny pohřební hranice, z dálky jsou vidět hromady dřeva, které je zde velmi drahé, má doslova cenu zlata. Zesnulí jsou neseni na bambusových nosítkách, ženy jsou zabaleny do červené, muži do bílé látky. Jsou zde dva spalovací gháty. Nedaleko hoří věčný podpalovací oheň, který podle legendy pochází od samotného boha Šivy. Smrt zde není chápána jako konec, ale jako počátek dalšího života.

Takové zvyky a tradice panují tedy v místech, kam nás zavedlo dnešní Okénko do světa. Indie je opravdu zemí kontrastů.

Na venkově žije na 70% obyvatel na úrovni asi jako ve starověku. Naproti tomu mají rozvinut kosmický program - Indie má svého kosmonauta. Zemědělství se zaměřuje hlavně na pěstování čaje, velmi kvalitní v oblasti Darjeeling. V textilním průmyslu dominuje zpracování bavlny.

Po celé zemi se potuluje množství krav, mnohé ve velmi zuboženém stavu, někdy narušují dopravu. Evropané v tom vidí problém, pro Indy je kráva posvátným zvířetem, které nemohou zabít a ukončit mnohdy jeho trápení.

Dalším problémem, který souvisí s teplým podnebím s bujnou vegetací, je množství hadů. Stovky Indů zemřou ročně na uštknutí jedovatým hadem. Nejznámějším je asi kobra indická, která se mnohdy vyskytuje ve vesnicích, dokonce někdy i na okrajích měst. Tak jako u nás funguje odchytová služba pro toulavé pejsky, podobné "zařízení" funguje v Indii, když se kobra usídlí např. pod prahem domu.

Indie udržuje tradiční spojení se světem také po námořních cestách - Kalkata, Bombaj, Madrás jsou nejdůležitější přístavy.

2 Libuše Libuše | 11. června 2007 v 16:19 | Reagovat

Pro Hanku: díky za krásné komentáře, ta Indie je výborná, zaujaly mě informace o Varánásí :o)

3 Macin Macin | Web | 11. června 2007 v 20:09 | Reagovat

Taky čtu ráda Hanky komentáře.Mám pocit,že byla snad všude a že má naší modrou kuličku prošmejděnou úplně celou:-)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Stazkyobrazky.wz.cz-obrázky od Vás pro Vás
Sisi