Kde jsme dnes?

9. července 2007 v 14:05 |  Okénko do světa
Jestlipak jste poznali, do kterého města jsme dnes zavítali?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanka Hanka | 9. července 2007 v 19:05 | Reagovat

Kde jsme dnes? Jen kouknu na fotografii a zamrazí mě: řemdih je kdesi zamčený ve sklepě a protože bratr Žižka vyžaduje přísnou vojenskou kázeň, alespoň nesměle zanotuji:

Ktož jsú boží bojovníci a zákona jeho,

Prostež od boha pomoci a úfajte v něho,

Že konečně vždycky s ním zvítězíte!

Správně jste poznali, že jsme dnes zavítali do husitského Tábora.   S klidným svědomím mohu říci, že toto jihočeské město důvěrně znám: mnohokrát jsem ho prošla, navštívila jsem muzeum, středověké podzemní chodby, rozhlížela jsem se z Kotnova do okolí, koupala se v Jordánu, procházkou došla na Klokoty ...

Tábor je u nás ojedinělý případ vzniku silného města bez přičinění panovníka, šlechtice nebo církve. Na skalní ostroh nad Lužnicí po stezce ze Sezimova Ústí přivedli hejtmani Petr Hromádka, Jan Bydlínský a Jan ze Smolína v březnu roku 1420 husitský lid do nově založené husitské obce zvané Hradiště hory Tábor.  Velké posily se dostalo Táboru příchodem Jana Žižky z Trocnova po vítězné bitvě u Sudoměře. Plných 15 let husitská vojska hájila s úspěchem revoluční hnutí. Krátce po nešťastných Lipanech byl Tábor prohlášen královským městem. Ještě jednou došlo k odboji táborských, ale odpor zlomila vojska Jiřího z Poděbrad koncem srpna 1452. Dne 1. září se Tábor vzdal a tím také byla ukončena nejslavnější kapitola jeho historie.

A nyní k fotografii: Jsme na Žižkově náměstí a před námi je radnice s vysokou hranolovou věží. Její stavba byla zahájena kolem roku 1440 na místě tří měšťanských domů. Nejcennější částí radnice je tzv. palác - dvoulodní pozdně gotická síň se žebrovou klenbou, opírající se o dva osmiboké pilíře. V obnovených prostorách je instalována expozice Muzea husitského revolučního hnutí v Táboře.  Zde je také vstup do táborských středověkých chodeb a sklepů 2 - 3 patrových, tesaných ve skále a vzájemně propojených. Jejich část pod Žižkovým náměstím byla zpřístupněna a tvoří součást prohlídky města.

Kostel na náměstí, zvaný Proměnění Krista na hoře Tábor, je gotická stavba z let 1440 - 1512. Kostel je trojlodní, jeho síně jsou sklenuty síťovou klenbou, presbytář má sklípkou klenbu. Po požáru v roce 1532 proběhly renesanční úpravy.

Další kostel je na náměstí Mikuláše z Husi - je to raně barokní stavba z let 1642 - 66, patrně od A. Alfieriho, původně součást augustiniánského kláštera.

V prostoru náměstí je Žižkův pomník od J. Strachovského z r. 1884 a renesanční kašna (na snímku) z poloviny 16. století.

Historické jádro města spolu s hradem Kotnovem je památkovou rezervací. Opevnění z l. poloviny 15. století se dost zachovalo. Z původního gotického hradu z 2. poloviny 14. století zůstala kulatá věž zvaná Kotnov, k ní přiléhá jediná zachovaná Bechyňská brána. Na Kotnov můžete vyjít, má přístupný vyhlídkový ochoz.

O tom, že Tábor má velice pohnutou historii, svědčí i památník na místě, kde bylo za stanného práva v r. 1942 popraveno 850 mužů a žen.

Navštívíte-li Tábor v parném létě, můžete se vykoupat přímo ve městě. Jsme v kraji rybníků a zdejší rybník Jordán byl založen v roce 1492 (Kolumbus tehdy doplul do Ameriky) pro zásobování města vodou. Rybník má rozlohu 50 ha. Pod hrází jsou rybí sádky.

Obdivovatelé technických památek si všimnou železobetonového jednoobloukového mostu přes údolí Lužnice z r. 1935. Koho zajímá geologie, může navštívit Granátovou skálu - chráněný geologický útvar u čelkovického mostu.  

Jste-li milovníci historie jako já, nabízím krásnou procházku na Klokoty. Není to daleko, je to vlastně předměstí Tábora. Je tam barokní kostel z let 1701 - 04 na místě gotické tvrze a kostela, které zanikly v husitských válkách. Hlavní oltář je ze zlaceného stříbra, cenná je socha madony z 2. poloviny 16. století. Kostel má krásnou polohu na vysoké stráni nad Lužnicí. Z Tábora vede ke kostelu lipová alej, která pokračuje dále k barokní kapli Dobrá Voda od K. I. Dienzenhofera, fresky jsou od V. V. Reinera z r. 1735 - a  to byli přece barokní umělci!

Protože jsme v kraji husitů, nejlépe autem završíme naši návštěvu v rodišti Jana Žižky - v Trocnově. Trocnov tvořily dva osamělé dvorce: Žižkův dvorec a Mikšův dvorec u Grandlového rybníka. Najdeme tam Žižkův kámen "místo zrození", památník z balvanů s jednoduchým nápisem byl postaven v r. 1908. Pomník Jana Žižky je žulový, vysoký 12 metrů, byl postaven v letech 1958 podle návrhu sochaře A. Malejovského a arch. Ad. Benše. Celý areál je prohlášen za národní památku.

Protože vážného už bylo dost, na závěr si můžeme zanotovat:

Běží liška k Táboru, nese pytel zázvoru,

ježek za ní pospíchá, že jí pytel rozpíchá.

2 hablina hablina | Web | 10. července 2007 v 23:09 | Reagovat

tak tam jsem taky nebyla...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Stazkyobrazky.wz.cz-obrázky od Vás pro Vás
Sisi