Nahlédněme do historie

19. srpna 2007 v 15:41 |  Okénko do světa
foto:Vladimír Kovařík
Když jsem dnes vybírala fotografii města, které navštívíme, nevěděla jsem, kterou vybrat. Jedno místo bylo hezčí, než druhé. Opravdu těžká volba. Tenhle pohled do města, které jsem pro dnešek zvolila je snad nejznámější a tak je tady.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hadimrcha hadimrcha | Web | 19. srpna 2007 v 21:20 | Reagovat

Předpokládám, že se jedná o Olomouc, perlu Hané

2 Hanka Hanka | 19. srpna 2007 v 23:18 | Reagovat

Mám radost, že se dnes dostalo na mé oblíbené město:  Olomouc je nazývána perlou v zeleni a skvostem Olomouce je její historické jádro s radnicí, barokními kašnami a samozřejmě Sloup Nejsvětější Trojice.

Olomouc je připomínána už v Kosmově kronice, kde se uvádí r. 1055 jako nejpřednější moravské město. Vznik osídlení souvisel s přechodem řeky Moravy a již v 10. století tu probíhala hlavní cesta, která spojovala Čechy s východními územími, hlavně s Krakovskem. Kníže Břetislav I. vybudoval ve druhé čtvrtině 11. století pevný hrad. Při kostele sv. Petra bylo v r. 1063 zřízeno olomoucké biskupství, r. 1078 byl založen benediktýnský klášter Hradisko.

Královským městem se Olomouc stala asi v r. 1248. Byla nejdůležitějším městem hned po Praze. V r. 1306 byl v Olomouci zavražděn Václav III., poslední Přemyslovec.

Za husitské revoluce představovala Olomouc hlavní středisko odporu proti husitství. V 16. století byla založena univerzita r. 1576 (trvala do poloviny 19. století).

Události třicetileté války postihly Olomouc ničivě. Město obsadili Švédové, na konci války byla obydlena asi třetina domů, mnohé byly zbořeny. Rozsah devastace města neměl u nás obdoby. Olomouc ztratila postavení hlavního města Moravy.

Mezníkem v architektonickém vývoji Olomouce byl velký požár v r. 1709, po němž následovala rozsáhlá stavební činnost. Stavěly se nejen paláce a kanovnické domy, ale také umělecky poutavé kašny a sloup Nejsv. Trojice.

Novou éru v životě města zahájila stavba tereziánské pevnosti v letech 1745 - 1755, jíž musela ustoupit čtyři předměstí i další osady. Osvědčila se za pruského obléhání r. 1758 za sedmileté války.

Významným kulturním činem bylo vybudování stálého divadla v r. 1830 - dnes Divadlo Oldřicha Stibora.

Také letos jsem věnovala jeden den Olomouci, protože toto stotisícové město na řece Moravě mě zajímá. Vystoupím na nám. Republiky (letos je výluka z důvodu opravy kolejí) a mé kroky směřují k Univerzitě Palackého, projdu kolem Arcibiskupského paláce, kde si připomenu nejen na pamětní desce uvedenou návštěvu papeže, ale také to, že v této budově se v r. 1848 vzdal trůnu císař Ferdinand V. ve prospěch Františka Josefa I.  Potom směrem k Přemyslovskému paláci a katedrále sv. Václava, která se již několik let opravuje. Vedle je rektorátní kostel sv. Anny, dříve místo volby olomouckých biskupů a arcibiskupů. Samozřejmě, dojdu na Horní náměstí, kde věnuji pozornost radnici s orlojem a hlavně mě zaujme Sloup Nejsvětější Trojice. V našich městech je více sloupů, ale tak monumentální a nádherný jsem jinde neviděla. A co hlavně - můžete vejít dovnitř a vyslechnout si průvodní slovo řádové sestry.

9. září 1754 se konalo slavnostní vysvěcení sloupu za účasti samotných císařských manželů - Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského.

Přirovnání Nejsvětější Trojice ke slunci patří k ustáleným motivům barokní zbožnosti.

Sloup Nejsvětější Trojice je považován za největší barokní sousoší u nás. Původcem monumentu byl bohatý olomoucký měšťan, kamenický mistr a podnikatel Václav Render. Práce zahájil v roce 1716. Když v roce 1733 zemřel, byla hotova polovina spodní části stavby. Po čtyřleté přestávce se stavby ujal městský kameník Václav Rokytský a po jeho smrti syn Ignác. Sloup byl dokončen o deset let později.

V závěrečném desetiletí stavby vytvořil 36 soch světců a 12 reliéfů apoštolů sochař Ondřej Zahner, zbývající sochařské práce dokončil jeho žák František Scherhauf. Kamenické práce dokončil Augustin Scholz. Obrovskou skupinu Nejsvětější Trojice na vrcholu 35 metrů vysokého sloupu a menší skupinu Panny Marie s anděly, umístěnou na přední stěně sloupového polygonu, zhotovil v mědi a v ohni pozlatil olomoucký zlatník Šimon Forstner.

Sochy světců v nadživotní velikosti jsou umístěny ve třech patrech nad sebou vždy na nárožích polygonu. Jsou to moravští zemští patroni, patroni olomouckých kostelů a snad vůbec nejuctívanější světci v Olomouci: Josef, Jáchym, Anna, Tadeáš, Jan Křtitel, Jan Nepomucký, Jan Sarkander, Vavřinec, Jeroným, Mořic, Václav, Blažej, Vojtěch, František Xaverský, Cyril, Metoděj, Antonín Paduánský a Jan Kapistrán.

Uvnitř sloupu je kaple válcovitého prostoru s kupolí. Celé sousoší na kulatém podstavci je obehnáno dvanácti profilovanými sloupky, v nichž kotví mohutné řetězy. Vytvářejí vizuální ohraničení celého posvátného prostoru.

Od doby vzniku byl sloup několikrát poškozen, hlavně za válečných událostí, byl mnohokrát opravován. Poslední restaurování bylo prováděno v letech 1999 - 2001 pod vedením olomouckého restaurátora Ladislava Werkmanna.

V prosinci 2000 byl Sloup Nejsvětější Trojice zapsán na prestižní seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO.

Pro úplnost uvádím, že na Dolním náměstí stojí Morový sloup stejného autora.

Samostatnou kapitolu by si zasloužily krásné olomoucké kašny a také radnice s orlojem. Věž radnice je z poslední čtvrtiny 14. století.

Domnívám se, že v Olomouci si každý návštěvník najde "své místo", které ho zaujme. Rodiny s dětmi mohou vyrazit do zoologické zahrady na Svatém Kopečku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Stazkyobrazky.wz.cz-obrázky od Vás pro Vás
Sisi