Psi a děti...

16. června 2008 v 7:32 | Jitka |  Bígl
Když jsem včera popsala vztah Yorga a cyklisti, Katy mně svým komentářem připomněla ještě jeden a dost velký problém. Totiž vztah pes a dítě. Bígl je pes velmi vstřícný a hravý, to je o bíglech všeobecně známo. Děti a společnost miluje. V rodině máme dost dětí a i naši sousedé a kamarádi k nám chodí na návštěvu s malými dětmi. Chování Yorgy k nim bylo vždy stejné, vstřícné a mohl si ji kdokoliv pohladit dokonce i v době, kdy měla štěňata.
Jednou jsem slyšela ze zahrady strašné štěkání a vyšla jsem se podívat na balkon. Za plotem stáli dva kluci, a ten mladší měl v ruce klacek a šťoural s ním přes branku a dráždil Yorgu. Ta byla zježená a řvala jak pardál. Zavolala jsem na kluka, ať toho nechá, že to se psům nedělá a že ne vždycky bude pes za plotem. To se stalo o prázdninách. Chtěla jsem o té příhodě říct jejich babičce, aby se jednou nedivili, až jim nějaký pes kluka pokouše. Babičku jsem nepotkala, asi odjeli na zbytek prázdnin někam jinam a tak jsem na celou záležitost pozapomněla. Ovšem velmi rychle jsem si to připomněla, když jsem šla s Yorgou na procházku a protože bez vodítka nikdy nechodíme, tak aby se aspoň trochu proběhla, mívám ji na dvacetimetrové šňůře. Yorga si volně pobíhala a já jsem vyměnila pár slov se sousedkou, když z poza rohu vyšly dvě děti. Jedno větší asi dvanáctileté a jedno menší, asi sedmileté. Mělo výšku přibližně stejnou, jako ten kluk s tím klackem. Yorga, když je uviděla, zježila se a vyrazila proti tomu menšímu klukovi. Nebyla jsem na to připravená a nestačila jsem tak rychle stáhnout šnůru.Takže se Yorga dostala až ke klukovi, postavila se na zadní a předníma tlapkama se o kluka opřela. Zježená, štěkala mu přímo do obličeje a kluk se samozřejmě lekl. Byl to okmamžik, protože jsem rychle šňůru stáhla a psa strhla. Nic mu neudělala, ale kdo ví, co by bylo dál, kdybych u toho nebyla. Yorga si bohužel pamatuje ten zážitek za plotem a od té doby děti stejného vzrůstu nemá ráda. Musíme dávat velký pozor, aby náhodou po nějakém děcku nevyjela. Asi by mu neublížila, ale do hlavy ji nikdo nevidíme a tak už musíme být stále ve střehu. Dříve jsme měli strach ji volně pustit, aby se nezatoulala, když zachytí stopu nějaké zvěře a teď musíme mít strach, aby nepotkala nějaké menší dítě. A tak stejně jako s cyklisty, drezůrujeme ji i při setkání s cizími dětmi, že nesmí a musíme být neustále přítomni, když se k ní chtějí cizí, menší děti přiblížit.
Minulý víkend byl ten kluk s klackem opět u babičky. A zase, jako loni, šel se svým bratrem kolem našeho plotu a hlasitě si vykládali. Yorga ho jen slyšela mluvit, ještě ho nemohla vidět, pro keře, které plot obrůstají, ale už štěkala jako pominutá a když jsem viděla jak doráží na branku, za kterou se oba kluci zastavili, tak jsem na ně zavolala. Připomněla jsem tomu menšímu, co udělal loni a on, že si to nepamatuje. Já říkám, "no vidíš, ale ten pes si to pamatuje a už si tě bude pamatovat vždycky. Takže se našemu domu raději vyhni." Nejsem posedlá psy, ale když slyším zprávu o tom, že nějaký pes napadl dítě, vždycky si říkám, že bez důvodu to nebylo. Vždycky se mi vybaví naše zkušenost a jsem v soudu, jak se to mohlo stát velmi střízlivá. Vidíte, psovi stačí jedna negativní zkušenost a malér by mohl být na světě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Helena Helena | 16. června 2008 v 22:09 | Reagovat

Reaguji na větu: ... když slyším zprávu o tom, že nějaký pes napadl dítě,  vždycky si říkám, že bez důvodu to nebylo...

Já mám tuto zkušenost: Stalo se to před 10 lety koncem zimy. Byla jsem s tehdy dvouletým synem a pětiletou dcerou na návštěvě u své tety v Olomouci. Šla jsem s dětma na procházku parkem, cesta vedla do kopce, byli jsme téměř na jeho vrcholku, za vrcholem byla zatáčka a na druhou stranu kopce jsme neviděli. Já jsem vezla kočár, dcera šla tak 2 metry za mnou, syn 5 metrů přede mnou s rohlíkem v ruce. Najednou se ze zatáčky přihnal pes (nebyl na vodítku), skočil na syna, povalil ho na zem a začal mu žrát rohlík. Syn leknutím ani nevydal hlásku, jen si ručičkama s rohlíkem chránil obličej.  Než jsem k němu stačila přiběhnout, objevil se majitel, chytil psa a bez jakékoliv omluvy v mžiku zmizel mezi keři. Naštěstí se tenkrát nic nestalo, ale syn měl ještě několik let panický strach ze všech psů.

2 Jitka pro Helenu Jitka pro Helenu | 17. června 2008 v 7:13 | Reagovat

Proto si myslím, že zákon o psech na vodítku, by měl začít platit co nejdříve. Nikdy člověk neví, jak se pes zachová a proto je vodítko nutností. Tak se i majitel psa vyhne nepříjemnostem. V tomto případě měl možná pes hlad a byl mu dobrý i rohlík, ale souhlasím, že dítě může mít ze setkání se psem nepříjemný zážitek. Mně šlo v článku jen o to, abych upozornila na to, co jsou děti schopny v nevědomosti udělat a jak mohou ovlivnit budoucí chování psa. I u normálně mírumilovného a nekonfliktního psa se po takové zkušenosti může projevit agrese. Ten náš si jen hlídá své teritorium a už dopředu se po negativní  zkušenosti brání. Nám to teď působí starosti, které jsme dřív neměli.

3 Kuklja Kuklja | E-mail | Web | 23. června 2008 v 23:17 | Reagovat

Souhlasím s oběma.

Naše Larinka se jako štěňátko setkala s jedním malým vykukem, byl fakt malý, ale syn veterináře, do Larinky štěňátka začal šťourat botičkou až ji povalil, Laroušek začala kňučet. Od té doby, byla také nevraživá k malým dětem a to při tom milovala vše živé - kuřátka, kachničky, koťátka atd. - viz mé stránky.

Drželo ji to minimálně pět let.

tenkrát jsem byla ještě také dítě, dnes bych s mrňousem zacloumala a dala mu najevo, že toto se nedělá.

Naopak zkušenost se psem a dítě také chápu - je to vlastně totéž.

Když jsem někam šla s naší Nikinou - novofunlanďaněm, tak matky měly tendence děti zvedat - naprostý nesmysl, protože tohle je zachranářský pes - když ho dá máma nahoru, má pec pocit, že si může hrát - myslím naši Nikinu. Je pravda, že k malým dětem s ní přistupuju pomale, ale říkám, aby je mámy nechaly na zemi. Dopadne to tak, že Nikina přijde k dítěti, které je velké jako ona, očichá, pak si lehne a dítě může klidně na ni i ležet a od trpaslíka už se nehne, protože cítí povinnost ho hlídat. Prostě pes záchranář. :-)

4 Elanor Elanor | Web | 20. října 2008 v 11:35 | Reagovat

máš to tadym mocinky hezký

5 tgb tgb | 6. května 2009 v 17:29 | Reagovat

[:tired:]  O_O  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]

6 cocktail dress cocktail dress | E-mail | Web | 9. ledna 2013 v 12:33 | Reagovat

Wow! Thank you! I continually needed to write on my site something like that. Can I implement a portion of your post to my website?
http://www.blowdress.org

7 fake watches for sale fake watches for sale | E-mail | Web | 15. ledna 2013 v 6:47 | Reagovat

Thank You For This Blog, was added to my bookmarks.
http://www.begwatches.net

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Stazkyobrazky.wz.cz-obrázky od Vás pro Vás
Sisi