Dopisy

27. dubna 2009 v 10:14 | Jitka |  Jen tak
V době internetu a mobilních telefonů nějak ubývá běžné korespondence. Ruku na srdce, kdy jste napsali svůj poslední dopis? Já jsem dřív psávala dost často, ale přiznám se bez mučení, že jsem psaní dopisů i pohlednic hodně omezila. Abych to vzala od začátku. Když jsem byla dítě, bylo v "módě", nebo abych se vyjádřila přesněji, byly nám ve škole, v hodině ruského jazyka rozdány dopisy od dětí z různých koutů Sovětského svazu. Potom následovalo několikaleté dopisování v ruském jazyce. Moje dopisování s dívkou z Vladivostoku skončilo odchodem ze základní školy. Ani nevím jak, ale naše dopisování šlo jaksi do ztracena. Pamětníci si vzpomenou na malované obálky, ve kterých tyto dopisy chodily.
Mám uchovaných pár dopisů z dětských let mých synů, které psali z táborů a ozdravovny.
Moje pozdější dvouletá korespondence byla na vojnu mému staršímu synovi. Mladší na vojnu nešel. Abych nezapomněla, ještě předtím několikaletá výměna korespondence mezi námi a přáteli z Bulharska, se kterými jsme se seznámili při jedné dovolené v Primorsku. Dopisy mezi Brnem a Svištovem, odkud pocházeli, jsme si vyměňovala asi jednou za dva měsíce. Kvůli tomu jsem si koupila i česko-bulharský slovník. Pár dopisů jsem si vyměnila s tetou a potom běžné psaní pohlednic z dovolené, k různým svátkům a to bylo zhruba vše.
Je pravda, že internet je rychlejší, telefonování ušetří také čas, ale rukou psaný dopis je, řekla bych, osobnější. Škoda, že psaní dopisů se tak trochu z našeho života vytratilo.

Může něco nahradit například tento korespondenční lístek, který poslal můj mladší syn, tehdy prvňáček, z pionýrského tábora, kde byl i se svým starším bráchou o kterém se taky zmiňuje?Určitě ne, protože kdyby byl poslán e-mailem, nebylo by to ono. Navíc, word by opravil chyby a to by byla taky škoda. O čtyři roky tarší syn ve svém dopise z téhož tábora psal, " mami bráchovi nepiš, když dostane dopis, tak brečí". Ten jeho dopis jsem mezi ostatními, které mám pečlivě uschované a stužkou převázané nenašla. Taky škoda. Píšete dopisy? Odpovědět můžete v anketě po kliknutí na komentář.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eva* Eva* | Web | 27. dubna 2009 v 10:48 | Reagovat

Jituš, z toho by byl možná dobrej řetězáček. Já si taky ve škole psala z jednou dívkou až z Kujbyševa. Vydrželo nám to hodně dlouho, dokonce mě zvala na svou svatbu..kam jsem nejela. Když jsem se vdala a nestačila si všechno odstěhovat, tak maminka všechny ty dopisy z Ruska vyházela. Mám ale schované pohlednice, které posílala babička dědovi do války. Můj děda neuměl psát, ani číst a tak vždycky poprosil někoho, aby mu napsal dopis, nebo pohled. Je zvláštní se touhle korespondencí po všech těch letech probírat.. :-)

2 Jitka Jitka | Web | 27. dubna 2009 v 11:00 | Reagovat

[1]: Ani já jsem z té doby žádný dopis neuchovala. Bylo by zajímavé to dnes naskenovat a zveřejnit. Možná to udělá někdo za nás, kdo si ty dopisy třeba uchoval. Jako děcko jsem je měla v krabici, ale až jsem se vdala a odstěhovala se asi šly do stoupi. Bylo i tak dost věcí, které v malém bytě mých rodičů překážely.

3 Nikynka Nikynka | Web | 28. dubna 2009 v 16:31 | Reagovat

jojo... teď už se dopisy píšou fak docela málo... mno jelikož moje sestřenice nemá internet, tak si dopisy pořád píšem. Bydlí ode mě docela dost daleko, tak aspoň o sobě víme pár informací. Volat přes mobil se mě moc nechce, protože má jinou síť a to mě přijde zadraho... Tak doufám, že se dopisy ještě někde píšou... :-)

4 Vendea Vendea | Web | 29. dubna 2009 v 17:45 | Reagovat

už si ani nepamatuju, kdy jsem dopis dostala nebo psala - už ani pohledy se neposílají - občas chodí babičce, když mají sraz ze školy nebo si někdo vzpomene, že má narozeniny či svátek, ale ty časy, kdy jsme posílali domu koresponďáky z tábora nebo od babičky jsou asi dávno ta tam a je to velká škoda :-?

5 Zygy Zygy | Web | 30. dubna 2009 v 8:17 | Reagovat

To je kouzelný dopísek...Dostala jsem nedavno od mamky většinu korespondence z táborů a škol v přírodě. Jenže já byla dítko do větru a po mamině jsem většinou ani nevzdychla. :-| Je to jen samé...pošli mi peníze a dobroty a plno zážitků z dění mezi vrstevníky.

6 Elina Elina | E-mail | 30. dubna 2009 v 21:46 | Reagovat

Je to nedávno co jsem dělala inventůru ve fotkách a taky jsem tam objevila podobné pohlednice od mého mladšího syna,když jezdil do pionýrského tábora.Musela jsem se i smát,když jsem četla třeba"mami dnes jsme pálili táborák a poslouchali BONIEM."Samozřejmě že jsem to opět schovala na dno.Jsou to vzpomínky.Jinak dopisy nepíši,jen na svátky a to jen kdo nemá mobil nebo PC.

7 Jitka Jitka | Web | 30. dubna 2009 v 22:17 | Reagovat

[6]: Tak to děláme asi všichni.Raději zatelefonuji nebo pošlu SMS.Už jsem tak dlouho nepsala, že mám problém v bance podepsat se podle vzoru. Já nejčastěji píšu manželovi seznam co nakoupit a to většinou dost velkým hůlkovým písmem , aby nemusel vytahovat brýle. :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Stazkyobrazky.wz.cz-obrázky od Vás pro Vás
Sisi