Komentáře
Jitko, kukačky jsou nádherné a je dobře,že se opět "oživí". Ty obrácené hodiny jsou vtipné,teď nevím,jestli se s něčím podobným nechlubí Jiří Krampol v pořadu Nikdo není dokonalý. Každopádně jsem se také musela trošku potrápit. 
Fotka kukaček mi nabídla vzpomínku na mou milovanou babičku. Ona měla úplně ty samé, které máš ty! Měla je po své mamince, takže už byly letité a pořád šly. Ani nevím, kam po její smrti zmizely. 
Pak měla ještě jedny, stojací a ty se natahovaly málo, protože nadělaly děsně moc kraválu. 
A když jsem byla malá, tak jsem ráda před nimi seděla a nechala se unášet fantazií, na hodinách bylo vyřezáno mnoho zvířátek a stromy a chaloupka a . . . A já si vždy představovala jak tam ta zvířátka žijí i s myslivcem. 
Stojací si odnesl strýc - maminky bratr, on je hajný, tak se mu kukačky skvěle hodí do jeho hájovny. Ty druhé kulaté hodiny, tak takové maličko podobné máme my v kuchyni. Maminka je vždy strašně chtěla - hodí se jí celkově do interiéru. No a tak už je má. Máš moc pěkný blog, snad nevadí, že si tě dám ke svým oblíbeným. Měj se krásně.
[3]: Akorát že mamince nejdou obráceně, ale normálně.
Jindřiška | Můj tatínek byl hodinář a hodně opravoval to, co bylo už na vyhození. Tak u nás visely rozmanité hodiny a kukaly a čiřikaly jako o závod. Jsou i kukačky-křepelky,kukají půl a celou a čiřikají všechny čtvrtky.Mají dvoje dvířka a za každými jiného ptáčka. Taky jsme měli hodiny s vodopádem z pozlátka, co "padal", když byly natažené, byly tam figurky u vody, no krása a pro dětskou fantasii velká inspirace.Jen spát si člověk musel zvyknout při tom hluku, vždy s novými hodinami znovu zvykat )).Ale měla jsem to ráda. Bicí bily, hrací hrály, prostě rachot a pohádkový svět. Odešel s tátou, maminka vše darované zase rozdala, že jsou to krámy, dříve se to tak necenilo. Co bych dnes dala za ty s vodopádem...
[5]: Já sama jsem dala tetě krásné kuchyňské dodin bílé s modrým kostičkovaným okrajem, protože nebyly moderní. Tenkrát frčel " brusel" a mně bylo dvanáct. Dnes bych je brala zpět, ale kdoví, kde je jim konec. Příbory, hodiny oválného tvaru, místo válečku na zdi, různě pohozené linky a další moderna. To všechno přišlo do módy po světové výstavě EXPO v Bruselu v roce 1958. Dnes mám ráda věci, které připomínají staré časy.
Taky jsem Kitty psala, že jsme takové kdysi měli, ale už dokukaly. Visí sice pořád, ale už jen jako vzpomínka.-:)
[9]:Ještě se najdou hodináři, kteří je umí opravit . Já jsem jednoho našla v Prostějově a nějaký pán se nabízí i u Kitty v komentáři.
Jituš,kukačky jsou výstavní kousek.Moc se mi líbí.A je to prima vzpomínka na rodiče Tak snad se opraváři podaří je zprovoznit!!!!
Jituš, hodiny s kukačkou máš krásné, zachovalé. Doufám, že se je podaří dát do provozu, když ne, tak budou připomínat ty staré dobré časy...
Zde hledá
Kukačky jsou krásné a jestli je opravář opraví, bude to dokonalé. Ty hodiny jdoucí obráceně jsou zajímavé.
