Komentáře
[1]:Taky mě hned napadla síťovka, když jsem to četla. To byly nezmar tašky a co se do nich vešlo. U nás byl řezník a cikáni am tehdy nakupovali uzená žebra. Tam se vešly žebra z celého prasete. 
Stará paní to řekla trefně.
Taky jsem chodila se síťovkou. Tehdy neexistovaly igelitky.
Vlaďka | [5]:Některé věci bychom si mohli odpustit. Třeba ty plasty, igelitové tašky, nebo sušička prádla,nemám ji a klidně se bez ní obejdu.Kdyby to člověk promyslel, určitě by se našlo víc věcí, bez kterých by to šlo a v globálním měřítku by to muselo být někde vidět.
Jadvinka | 17. ledna 2012 v 16:34 | Velmi pravdivé!!! Také si pamatuji na síťovku a látkové tašky . No a samozřejmě lahve od mléka. Bez plastů bych se také ráda obešla, ale bohužel v dnešní době se do plastů cpe skoro vše. 
Taky myslím,že měla začít rovnou u té tašky.Mě je 39 a v kabelce mám,krom jiné spousty strašně důležitých věcí,dvě látkové tašky a jednu síťovku(tu jsem si háčkovala sama přes tužku). 
Opravdu trefné, ačkoliv spíše patřím do nové generace, tak většinu z toho docela dobře pamatuju taky, praktikovalo se to a praktikuje u nás stále. To budou ty kořeny rodičů na vesnici, nezkaženost městem. Rodiny, co žijí několik let ve městě a pomalu neví, jak vypadá slepice to dělají holt jinak no... Jinak já tedy nosím igelitky, nicméně tahám igelitku vždy s sebou, nekupuji či nebere vždy novou v obchodě ale používám jednu až do roztrháním,...:)
[4]: Jsem téhož názoru!-:) Síťovku jsem nenosila, spíše igelitové tašky, pracovala jsem v zahraničním obchodě a dováželi jsme náherné igelitky s překrásnými motivy.-:)
[9]: No vida, to jsem si teď vybavila, že jsme si ty síťovky háčkovaly přes tužku, ale už nevím jak.Mohla by jsi nám to připomenout?
[11]: Když se tady objevily první igelitky, byla to bomba. Každý se po nich pídil a když ji získal, myslel si, že má poklad. Já jsem si první igelitku přinesla z veletrhu v Brně.
Naprosto souhlasím s Ducii. Síťovku pamatuji, ale nosím igelitku do roztrhání. Pak do ní ještě narovnám PETky a vynesu ke kontejnerům. Souhlasím i z tou 'nezkažeností městem'.
Krásný večer ti přeji.
Hezký a pravdivý
[6]: My třeba sušičku máme a považuji ji za celkem nutnost - starý barák s kamennými 80cm širokými zdmi a tím, že byl před námi téměř 50let neobývaný, tak prostě děsně provlhlý - sušit tu prádlo, tak bydlíme v bytě s nánosy několika centimetrů plísní na zdi...nějakou "technickou místnost", kde by bylo sušení možné, nemáme...a sušit venku - fajn, tak možná v létě to jde, ale v zimě, kdy soused hned vedle nás, topí v kamnech mmj. i oněma PET lahvema a v lepším případě mokrýma pilinama, tak to prádlo nemusím prát, protože před tím bylo čistější...takže jak z toho ven jinak, než v zimě použít sušičku? To už bych se raději minula bez myčky a myla nádobí v ruce, ale to je zas podstatně míň ekologické než ta myčka
Ale jinak se snažíme - igelitku doma máme problém najít, když do ní někdo chce něco zabalit, používám tzv. ekologické tašky, které máme neustále smotané sebou v tašce na nákupy, pijeme vodu z vodovodu, takže PET lahve nehrozí a pokud si M. koupí pivo, tak raději ve skle, než plastu...A to mléko ve skle ještě pamatuju - a rozhodně bych si ho v těch skleněných lahvích kupovala ráda i dnes, myslím, že z toho skla lépe chutnalo
[14]:Souhlasím v Tvém případě i s tou sušičkou.Mléko ze skleněných lahví bylo chutnější hlavně proto, že nebylo tak dokonale odstředěné jako dnes. Například stejně dobře jako tenkrát, chutná dnes tzv. Selské mléklo,
prodávané v plastových lahvích.
Cha igelitka tak to byl jednu dobu módní hit a jinak každá doba něco nese což si každý přebere po svém. Ale je fakt že mnohé bylo chutnější a využívané na mnoho způsobů
Zajímavé zanyšlení. Je pravda, že byly věci kvalitnější a nevyhodily se hned po skončení záruky. Dnes jsou dělané tak, aby se musely kupovat nové a byl zisk. Síťovky nebyly moc šikovné, věci z nich vypadávaly, ale látkových tašek jsem si ušila několik a používám je.
Ahoj Jituš, dnes mi ten meil taky přeposlali. Síťovku háčkovat přes tužku - to jsem taky kdysi dělala. Jo, teď si vzpomínám. Když byl nejmladší syn miminko, tak na malinkaté modré čepičce se kolem obličejíčka uháčkovaly takové smyčky - přes tužku. Tak to bude asi něco podobného. Včera jsem právě dostala za úkol od našich Slováků, abych se pokusila uháčkovat síťovku.Měli po babičce starou a když měli zabíjačku, vložili do ní jitrnice a nevím co ještě a v tom je vařili. Když pak ji vypranou sušili na další použití, kočky ji našly a síťovku rozcupovaly. Teď mi to tvůj článek připomněl....
[18]:Našla jsem na netu jak se to dělá, zkusím to, snad na to přijdu. Není to tam popsáno moc srozumitelně.http://www.ireceptar.cz/rucni-prace/odevy-a-doplnky/hackovana-sitovka-vzpominka-na-detstvi/
Nejlepší by bylo ji dělat technikou síťování, ale to neumím. 
[15]: Jitko, ano Selské mléko nebo Bio mléko od Olmy kupujeme nejčastěji. Ono je to totiž chutnější i proto, že jsou obě plnotučná a ta ca dvě procenta tuku navíc jsou hodně na chuti poznat. Bohužel u nás na dědině tohle mléko nekoupím, takže je kupujeme jen když jedeme na velký nákup (ale tak to je min. dvakrát do měsíce, takže koupíme víc lahví a nějak to "překlepeme")
Také mi přišlo toto povídání, svatá pravda. Moje největší vzpomínka je na lahvové plnotučné mléko. Mělo fialový vršek a ten se promáčkl palcem. Pod ním byl centimetr výborné smetany. Tu skvělou chuť opravdového mléka mám ještě na jazyku.
Mám návody na síťovky, tak pokud má někdo zájem, napište mi na můj e-mail. Jeden je i na síťovaný batůžek, skvělý na léto.
Ano, je to pravda, ale kde je ten kořen problému. Najde se pár lidí, co to zkouší po staru, jako třeba tady http://conovehonakopci.cz/?p=4699#more-4699 , ale kolik z nás by do toho šlo a kolik z nás je ochotných se tak uskromnit .... Na první pohled to vypadá romanicky, ale doba tomu nepřeje. 
[24]: Souhlasím s Marcelou. Bylo by to na dlouhé povídání. Jsme poslední ve vsi, kdo seče kosou a suší seno, manžel jezdí do práce na kole, ale auto je nezbytné, zrušili nám téměř všechny spoje, lékaři odešli do města, obchody zkrachovaly. A v těch, co zbyly, moc na výběr nemám. Ano, chodím nakupovat s látkovou taškou, pečivo si dávám do papíru, ale co ostatní obaly? Doma třídíme a je toho za týden tolik! Jen z jedné domácnosti. Můžu se chovat tak, abych za sebou nechala co nejméně škody, ale stejně ji nechávám.
Sušičku nemám a igelitové pytlíky většinou odmítám. Pěkné zamyšlení.
Síťovka háčkovaná přes tužku.Háčkuji dvojitě ze sněhurky.Nejprve krátkými sloupky kolečko tak velké jak chceme mít dno(já mám v průměru 11 cm).Dále háčkujeme kr.sl. přes tužku(tužku si položíme mezi očko na háčku a nit kterou háčkujeme-jako bychom chtěli tužku obháčkovávat,pak už ji jen posouváme).Přes tužku jsem háčkovala 34 cm do výšky.Nahoře obháčkujeme třemi řadami krátkých sloupků a vypracujeme dvě uši-délka podle toho jestli budete síťovku nosit v ruce nrbo jestli ji chcete nosit přes rameno.
[20]:Paní má dvě kolečka na dno a tím si vytvořila kapsičku do které může síťovku složit.Jinak popisuje zajímavě,ale podle fotky je to to co myslím já.Jo a sněhurka je 100% bavlna tak by měla bez úhony vydržet i to vaření jitrnic.
[28]:Děkuji. Dostala jsem ještě další popisy na síťovky a tak jak budu mít chviličku začnu a uvidím, co bude jednodušší.
[18]:Pro kočky tam asi zůstala vůně jitrnic.
Taky mne vytáčí když jedu po silnici ta spousta plastových láhví po příkopách, a za to může taky naše generace? A to nejsou jenom plástové láhve to jsou igelitové sáčky do kterých se všechno balí. Já mám v paměti kdy jsem sáček vyprala nechala usušit, a použila několikrát.
Já se snažím igelitky zásadně nepoužívat, na nákupy chodím s látkovými taškami.. Snažím se třídit, ale rodina se stejně smíchá dohromady..
Zde hledá
Ta stará paní, měla začít hned u těch tašek. Pamatuji si na síťovky a látkové tašky, které se daly přeprat a sloužily až do úplného roztrhání.