Sára sníh přímo miluje. I když po ránu jít ven jí zrovna nevoní. Chvíli stojí mezi dveřmi, nasává pachy zvenčí a po důkladném protahování teprve pozvolna a s rozvahou opouští teplo domova. Ovšem kdyby tam ucítila kočku, vyrazí jak namydlený blesk. Na kočku však nemá. Ta vyběhne na plot a Sára tam pak kňourá a vzhlíží vzhůru ke kočce, jako by ji přemlouvala "polez dolů". Mají spolu zvláštní vztah, Sára by si s ní ráda hrála a na kočce je vidět, že by si taky dala říct, ale něco jí brání. Nejspíš kočičí ostražitost a zkušenost předků zakódovaná v genech. A teď Sára v mojí skalce. Nechci vidět, co v ní na jaře najdu. Jestli tam vůbec něco najdu, protože Sára je hrozný hraboš. Žádná myš si před ní není jistá . Na první fotce si můžete všimnout, že ocásek už je tak, jak má u bígla být.
Jsem ráda, že má ocásek v pořádku.
Vidím, že ocásek je opravdu v pohodě, asi byl jen nějaký naražený. Sára je zase krásná jak modelka. 
Zde hledá
Ahoj, mrkni na muj web