Kamínky na cestě...

29. listopadu 2012 v 13:37 | Jitka |  Jen tak
Životní příběhy jsou jako kamínky na cestě. Některé lehounké, že je v kapse ani neucítíš a jiné, jak balvany k neunesení.Ten, který mě přiměl k tomuto článku, patří k těm,co nelze unést.Určitě jste slyšeli ve zprávách příběh muže, který ležel dva dny na frekventované ulici hlavního města, aniž by se kolemjdoucí zajímali, proč tam leží. Muž, s francouzskými holemi, diabetik, který upadl a bez cizí pomoci se nedokázal znovu postavit na nohy, tam jistě prožil krušné chvíle. Nevím, zmínka byla i o tom, že byl zanedbaného vzhledu, a že to mohlo odradit lidi od toho, aby mu pomohli. Tato zpráva mě nadzvedla. Copak to nebyl člověk??? I kdyby byl sebešpinavější, copak nestál ani za to, aby se ho někdo zeptal jestli nepotřebuje pomoc? Stačilo někam zavolat, aby mu přišli pomoct lidi, kteří se takovou činností zabývají profesně, když už se ho štítili kolemjdoucí dotýkat. Nechci ani domyslet, kam se morálka naší společnosti ubírá.Lhostejnost, nevšímavost a snad i bezcitnost, se stávají stále viditelnějšími rysy. Není to tak dávno, kdy muž v Kladně měl diabetický záchvat a kterého ještě okradli, než mu nějaká paní zavolala pomoc. Nerada se na svých stránkách zabývám podobnými tématy, můj blog nemá ambice řešit společenskou morálku, ale tohle se mnou zamávalo. Nadchází čas Adventu a to je čas k zamyšlení, bilancování i zhodnocení našich životních postojů. Tak tedy zpytujme své svědomí a snažme se být lepšími a všímavějšími k okolí a k těm, kteří potřebují naši pomoc.Jednou můžeme být na jejich místě...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Božena Božena | 29. listopadu 2012 v 14:06 | Reagovat

Jituš, souhlasím s každým tvým slovem.

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 29. listopadu 2012 v 14:08 | Reagovat

Je to smutné. Nejen v době Adventu by se lidi měli zamýšlet. Lidi by se měli zajímat o jiné kdykoliv a pomáhat také kdykoliv. Nikdo neví, kdy sám bude potřebovat pomoc.

3 Elina Elina | E-mail | 29. listopadu 2012 v 14:52 | Reagovat

Jituš,souhlasím s Tebou.Tady tyto zprávy mě dokážou rozesmutnit,ať už se to týká zvířat nebo lidí.Bezcitnost a lhostejnost tu bují čím dál víc.Pokud se to netýká mě,kašlu na to.Tak asi zní heslo dnešní doby.Je to zlé.Každý dojde do stáří kdy bude třeba potřebovat pomoc od druhého.Ach jo!!!!

4 Jarmila Jarmila | Web | 29. listopadu 2012 v 15:31 | Reagovat

Jituš, také s tebou souhlasím. Ona je nevšímavost a nevšímavost. Nemusím si všímat škaredě postrojené ženské, ale člověka na zemi ano. Vždycky to nemusí být jen opilec, ale nemocný člověk jako v tomto případě.

5 danielinama danielinama | Web | 29. listopadu 2012 v 15:37 | Reagovat

Je to hodně smutné. Ale zas takto na dálku je těžké soudit...kdo zná např. okolí Mendláku, tak ví, že se tam bezdomovci běžně povalují...jednomu jsem také málem volala sanitku, než mi došlo, že se vyhřívá u větráku z pivovaru O_O Takže bohužel, pokud by někdo náhodou zkolaboval právě tam, asi se pomoci nejspíš hned nedočká :-(

6 Šavrda Šavrda | Web | 29. listopadu 2012 v 16:02 | Reagovat

Jituš, napsala jsi to naprosto pravdivě. Také jsme o tom s mamčou hovořily a byly jsme z toho dost vyděšené, co se to jen děje. :-( Moje maminka je diabetik a představa, že by jí nechali bez povšimnutí ležet na chodníku je pro mne velice bolestivá a neúnosná. :-( Přesně jak píšeš, však se ho nemuseli ani dotknout, stačilo zavolat na policii nebo záchranku a oni by se o pána už postarali. :-( Ale také mě udivuje, že pán dva dny bez jídla, pití a inzulínu (jestli tedy bere inzulín) přežil a nebo, že neměl hypoglykemii. :-? No, třeba jí měl, to jsem se už nedozvěděla. A u prvního pána mě nadzvedlo ze židle, že ho klidně ještě okradli!!!! :-( Kroutím tu hlavou, div si krk neukroutím a je mi smutno. Dříve měli lidé k sobě blíže a více si pomáhali. A dnes? Škoda psát, dnes se schovávají i sousedi, jen aby nemuseli říci "DOBRÝ DEN." Asi nám ten den dobrý nepřejí. :-(

7 Janah Janah | Web | 29. listopadu 2012 v 16:03 | Reagovat

Také se mi stalo něco podobného - dávala jsem první pomoc paní se srdečním záchvatem, a mezitím mi ukradli hračky z kočárku mého dítěte :-?

8 Květa Květa | Web | 29. listopadu 2012 v 16:54 | Reagovat

Jituško - nemám slov....

9 Hanka Hanka | 29. listopadu 2012 v 17:06 | Reagovat

Jitko, rozumím, co jsi tím článkem chtěla naznačit. Už párkrát jsem přišla k závěru, že většina lidí se ujme zvířete, snaží se zachránit ježka, jde si pro pejska do útulku... Ale člověk v nouzi nás kolikrát nezajímá, protože je třeba nepohledný, špinavý, "vypadá divně". Teď je jedno, je-li Advent nebo obyčejný čas, lidská morálka a vůbec tato společnost se ubírá směrem, ze kterého se mi kolikrát dělá špatně. Tohle je na delší zamyšlení a dlouhé psaní. O_O  :-?

10 Kerria Kerria | Web | 29. listopadu 2012 v 18:11 | Reagovat

Máš jistě pravdu. Bohužel, vždy za to nemůže jen neochota pomoci bližnímu, někdy je za tím i vlastní špatná zkušenost. Často se stává, že člověk nabídne pomoc, když se mu zdá, že ji někdo potřebuje a je nejen odmítnut, ale ještě slovně napaden a urážen (a to nemusí jít jen o opilce, podobně se třeba chovají i některé matky s kočárky, když jim nabídneš pomoc do/z MHD). To si pak člověk příště rozmyslí někomu zase nabízet pomoc.

11 Jitka Jitka | Web | 29. listopadu 2012 v 21:13 | Reagovat

[10]:Vím, že na to není jednoznačná odpověď, ale jestliže na ulici plné lidí se nenajde jediný člověk, který by aspoň přivolal policajty,tak není něco v pořádku.Snad všichni, kteří šli kolem neměli špatné zkušenosti.

12 Janka Janka | Web | 29. listopadu 2012 v 22:18 | Reagovat

Všichni si totiž myslí, že budou stále mladí, krásní a zdraví a vůbec jim nedochází, že jednou budou také odkázáni na pomoc druhých. Naše společnost vychovává lidi k tomu, aby si druhých moc nevšímali a starali se jen o sebe. Vždyť my se neumíme ani společně bavit. Každý zaleze do svého obydlí, a chce být baven. A nějaké morální hodnoty ??? Kde si mají brát mladí příklad, když vidí, co naši "vládcové" beztrestně dělají. Ach jo.... :-(  :-)

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. listopadu 2012 v 23:32 | Reagovat

Sklidila jsem jednou ,,napomenutí" od záchranky, když jsem na lavičce v čekárně u stánku, kde jsem prodávala, viděla sice zjevně přiopilého člověka, ale měl poraněnou ruku a krvácel. Nemohla jsem s ním nic dělat, tak jsem zavolala pro jistotu  na první pomoc. Bylo to skoro vedle, tak tam chlapi přijeli, odvezli ho, ale řekli mi,že k opilcům je nemám volat.  Tak jsem jim řekla- byl nakonec ošetřený, měl od láhve pořezanou ruku, že já bych ho asi na zác hytku dotáhnout neuměla a obtěžoval tam lidi. Policajti by zase řekli, že poranění mu nebudou přece ošetřovat oni. Po druhé jsem šla z krámu a na schodě jednoho domu- ochodu už zavřeného, seděl zjevně  oslabený člověk. Byl cítit acetonem, volali jsme záchranku, protože to byl starší člověk a prý je to známka silné cukrovky. Věděla jsem to už předtím. Náš vedoucí měl cukrovku a u něho v kanceláři to občas bylo tak cítit.

14 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. listopadu 2012 v 23:33 | Reagovat

Je to už dávno, ale neváhala bych aspoň zjistit, co se děje. Lépe se splést než nepomoci. Kolik lidí tehdy kolem něho přešlo v domnění, že je opilý, ani nevím.

15 Luˇka Luˇka | Web | 30. listopadu 2012 v 0:31 | Reagovat

Jsem dibetička a sama jsem prožilanějakou hypoglykemii bylo to na dovolené a v lese.byla se mnou švagrová která je s hodou okolnosti sestřička.Já jsem upadla vůbec nevím jak a prostě nemohla jsem vstát.Neposlouchaly mne ruce ani nohy.Kdo to neprožil těžko si dovede představit tu šílenou bezmoc a strach.nikde nikdo jen my dvě.Švagrová se snažila mi pomoct zvednout ale marně asi až po půl hodině se mi nějak ulevilo, a prostě s pomocí jsem vstala.Co to tenkrát bylo do dneška nevím, ale bylo to hrozné.A tak si říkám jak asi bylo tomu člověku když na něj každý koukal, a on třeba nemohl ani promluvit. Národe proboha vzpamatujme se!    Luďka. ???

16 Miloslava Miloslava | Web | 30. listopadu 2012 v 15:23 | Reagovat

Tak tihle jsem taky odsoudila,proboha lidi,mám doma diabetika,zažila jsem jeho takový šok,ale doma se pomůže jinak než venku.LIDI KAŽDÝ NA MOBILU MŮŽE VOLAT JAK ZÁCHRANKU NEBO POLICII ZADARMO = VZPAMATUJTE SE!!!!
Né tady,ten člověk,nepromluví,nemůže se zvednout a ruce taky nemůže používat.
KDE BYLA POLICIE,ŽE JEJ NAŠLA AŽ DRUHÝ DEN????
Jsem z toho ještě dneska otřesená,když si na to vzpomenu,.PROSTĚ POMÁHAT BY SE MĚLO POKAŽDÉ A NE JENOM V TÉTO DOBĚ!!!

17 Petra Petra | E-mail | Web | 30. listopadu 2012 v 17:36 | Reagovat

Jitko, souhlasím s tebou, taky jsme to ve zprávách viděly, zrovna tu byla mamka a koukaly jsme spolu...je to hrozný:-(. Samozřejmě, že je těžko posoudit, jestli tomu člověku něco je, nebo je "jen" opilý, ale za slovo dotazu přeci nikdo nic nedá...my takhle nedávno projížděli kolem auta v poli, řidič nezvládl zatáčku a vyhodilo ho to ven...v autě seděl člověk a ani se nehnul...my to viděli na poslední chvíli, tak jak to šlo, otočili jsme, protože se nedalo poznat, jestli tam "jen" čeká na pomoc nebo je třeba v bezvědomí, mrtvý,...a za dobu, co jsme tam kroužili tam a zpět (otočili jsme se do protisměru, popojeli a otáčeli se znovu do protisměru, abychom zastavili na straně, kde bylo havarovaný auto), projelo snad 15aut a nezastavilo, ani nezpomalilo ani jedno...jak jsme pak k autu dojeli, tak řidič stáhnul okýnko (zajisté zpozoroval naše manévry:-D) a mával, že je ok, ať můžeme jet dál...ale příjemný pocit to nebyl - ta představa, že opravdu by pomoc potřeboval a jediný, kdo by zastavil jsme byli my...

18 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 30. listopadu 2012 v 23:39 | Reagovat

Je to vůbec možné? Opravdu stačilo zavolat pomoc. ;-)

19 Jindřiška Jindřiška | E-mail | 1. prosince 2012 v 7:17 | Reagovat

Můj dnes už zesnulý manžel takhle našel ráno při cestě do práce muže ležet na chodníku na náměstí v Poděbradech. Byl v pyžamu a županu, nejevil známky života. Nikdo si ho nevšímal, lidi spěchali do práce jakoby nic. Manžel zavolal tehdy ještě SNB a pak absolvoval výslech na oddělení celé dopoledne. Hrůza! Pán byl mrtvý, jak se později prokázalo, bylo mu špatně, tak šel na vzduch a dostal infarkt. Neměl u sebe ani doklady ani peníze, vyšel nalehko a manžela podezírali z loupeže a vraždy. Jeho žena mu přišla osobně poděkovat, ale on pak stále říkal, že už nikdy nesehne tělo k ležícímu a když zavolá pomoc, pak anonymně. Vyšetřování bylo dlouhé - několik dní, do pitvy.

20 Helena Lišková Helena Lišková | E-mail | Web | 1. prosince 2012 v 10:05 | Reagovat

To je něco, co nedokáži pochopit. Jít, vidět člověka na zemi a dělat že nic. Smutné :-(

21 Vendy Vendy | Web | 1. prosince 2012 v 23:02 | Reagovat

Je to krásné povídání a zamyšlení. A taky smutné povídání a zamyšlení. Nevím,co bych dělala, kdybych našla někoho takhle ležícího. Aspoň bych se pokusila zeptat, jestli nepotřebuje pomoc (předpředloni jsem se takhle vydala k jedné ležící ženě u nás v dědině, byla zima a byl večer a tma. Jenže ona byla nametená a pořád na mě hučela, ať jdu pryč. Když jsem se pokusila, že ji zvednu, ječela na mě, ať ji nechám bejt... no tak jsem ji nechala bejt. Stejně ležela kousek od hospody, na hlavní cestě, takže nějakej štamgast ji určitě našel. Nebo se sama zvrávorala...
Ale k tvým závěrečným slovům, jsou sice míněna dobře, ale v podstatě - slušní lidi nemusí zpytovat své svědomí a grázlové se na to vykašlou. Bohužel...
Přesto si myslím, že slušných lidí je ještě dost. I když tvé vyprávění o člověku, který tam ležel dva dny (!) o tom zrovna nesvědčí... :-?
Hezkou neděli!

22 Iva Iva | Web | 1. prosince 2012 v 23:44 | Reagovat

Jitu, je to smutné, ale lidi jsou v dnešní době na sebe moc zlí. :-D

23 Jitka Jitka | Web | 2. prosince 2012 v 11:02 | Reagovat

[21]: Poslední věta byla myšlena tak, že bychom všichni měli zpytovat svědomí v tom smyslu, jestli bychom byli sami schopni v takové situaci zasáhnout a tomu člověku pomoci.Myslím, že je k tomu potřeba i kus odvahy, protože jak je patrno z tvého příběhu s opilou ženou, nikdy nevíš, jak dotyčný zareaguje. Ale v případě diabetiků z jejich strany určitě nic nehrozí. Jenže jak to poznat? Sama jsem diabetik, zatím začátečník, a nevím, jak se bude moje onemocnění dál vyvíjet.Přemýšlela jsem o tom, jak zajistit, aby  se lidem v diabetickém záchvatu dostalo co nejrychleji odborné pomoci a nebyli zaměňováni s opilci.Stačilo by mít na ruce třeba náramek, na kterém by byl štítek s vygravírovaným slovem diabetik.Ne každý by byl asi ochoten na svoji nemoc takto upozorňovat, ale asi by to mohlo zachránit v mnoha případech život.I malý odznáček v klopě kabátu,by stačil. Kdyby to vešlo ve známost, bylo by po rozlišovacím problému. ;-)

24 Ivča Ivča | E-mail | 2. prosince 2012 v 17:57 | Reagovat

Úplně všechny problémy jsou duchovního charakteru, i ta nevšímavost a zloba mezi lidmi. Vzdálili jsme se od svého jádra. Kdo by měl zájem to vnitřně vidět, mám výborného léčitele, napište případně do mého mailíku, zdarma vše vyčistí.

25 Jitka Jitka | Web | 3. prosince 2012 v 10:10 | Reagovat

[24]: Kdyby tak mohl vyčistit celou společnost, to by byla úleva.

26 Zdiška Zdiška | Web | 3. prosince 2012 v 12:46 | Reagovat

I já se připojím k Vaší diskuzi, mám sice hodně špatné zkušenosti, ale vždycky pomohu, protože si říkám, že jsme stejně nemocní lidé všichni - každý sice trochu jinak, kdo ví, kdy budeme potřebovat tu pomoc zase my, ale především jsme LIDÉ a když někomu nepomohu, tak mě musí užírat svědomí, pokud mám, že ten člověk snad není tak bezohledný a sobecký a že si tu pomoc zaslouží. A nejen před vánocemi, ale stále po celý rok .... :-(

27 Ivča Ivča | E-mail | 3. prosince 2012 v 16:31 | Reagovat

[25]: O tom to celé právě je: Že jsme každý na jiném stupni svého poznání, a podle toho jednáme, vzájemně se učíme: Někdo je zatím sobec, jiní již tím prošli (ono to souvisí s reinkarnací) a podobně jako Vy mají snahu mít společnost pěknou, abychom si všichni podali ruce atd. To bylo mé veliké přání a vlastně je stále. Jen už k tomu vím i to, že každý má tu svou roli, kterou hraje, a že i ten vrah vlastně zabije toho, kdo třebas neposkytl někomu pomoc a on pak zemřel, nebo když partneři nemohou počít své miminko, že v minulosti se zřekli dítěte, případně šli na potrat, nebo jsou to minulí potratáři, a teď si mají uvědomit tu bolest, když si přejete potomka a nedaří se, a vede nás to krásně k baby boxům, aby i pokud nečekaně otěhotním a z nejrůznějších důvodů nemohu miminko vychovat, dávám možnost právě těm bezdětným. VŠE MÁ HOOOOODNĚ HLUBOKÉ SOUVISLOSTI, učíme se žít jemněji, tolerovat se atd. kupříkladu vláda a různé úplatky souvisí s tím, jak třebas můj táta pouštěl pozpátku elektroměr, a tím vlastně taky kradl: no, a dokud si nepřizná: vlastně jsem okrádal ostatní, a podobně okrádali i jiní, no, a ta vláda nám vlastně dává příležitost přijmout odpovědnost za své eventuální kradení. Nebo: manžel snědl dceři pudink, který měla schovaný v ledničce. A když plakala lítostí, jak se těšila a pudink nikde, on na ni: no bože, tak budeš mít jiný. A pak mu ukradli kolo a hned šel sepisovat na policii a "snad ho chytí". A dokud si neuvědomíme ty souvislosti, žijeme v nevědomosti, přichází nám do života v menších obměnách podobné nepříjemné situace: jen proto, že jsme nepřijali, že možná jsme jednali podobně a teď máme PROCÍTIT, zda je to příjemné, a pokud ne, již to sami více nedělat. "Sklízíme svou setbu". Přeji všem setbu čistých semínek a krásnou bohatou úrodu dobře vyzrálých plodů ;-).

28 Hanka Hanka | 5. prosince 2012 v 13:31 | Reagovat

[23]:Ahoj, Jitko, Tvůj nápad s rozlišením mě připomněl mého bývalého spolupracovníka, který už tedy pár let není mezi námi. Byl po opakovaných infarktech a operaci srdce - v klopě saka nosil odznáček se srdíčkem a označením kardiak. :-)

29 Jitka Jitka | Web | 5. prosince 2012 v 16:33 | Reagovat

[28]: Tak to zase tak hloupý nápad není, že? I pro případně přivolané doktory je to cenná informace a ušetří to čas při stanovení diagnózy. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Stazkyobrazky.wz.cz-obrázky od Vás pro Vás
Sisi